Aktuality a akce

V loňském roce byl Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině zahájen projekt na podporu koroptve polní a dalších druhů zemědělské krajiny. Součástí projektu financovaného v rámci Operačního programu životní prostředí jsou rovněž dvě lokality na území CHKO, a to v katastrech Stržanov a Světnov. V obou případech se jedná o plochu velikosti 1 hektaru zemědělské půdy, na níž byla založena pestrá mozaika plodin a biotopů, které koroptvím vyhovují. Střídá se zde nízký trávník, zelený a černý úhor, biopás a hustý porost obilnin s ponechaným strništěm přes zimu. Plochy se nacházejí v dostatečné vzdálenosti od lesa i vysokých porostů dřevin a naopak v návaznosti na prašné polní cesty, což jsou spolu s vytvořenou mozaikou faktory, které mohou k výskytu koroptve přispět. Každou z ploch obhospodařuje místní soukromý zemědělec, a to zcela bez použití agrochemikálií. Nutné bylo ponechat plochu jako samostatný díl půdního bloku v LPIS, avšak bez nároku na zemědělské dotace po celou dobu 4 let trvání projektu.

Plánování a zakládání ploch napomohla výborná spolupráce mezi Správou CHKO, zemědělci a vlastníky pozemků. Jeden z vlastníků, Město Žďár nad Sázavou, přitom pozemek sám nabídl pro realizaci přírodě blízké formy hospodaření. Podobně vstřícně zareagovali i oba hospodáři. „Jistou výzvou pro ně bylo povznést se nad představu ideálně obhospodařovaného kousku pole a přijmout fakt, že i úhory s pleveli a nastavení jiných než zaběhlých agrotechnických termínů do přírody patří“, říká Josef Řetický z Oddělení péče o přírodu a krajinu regionálního pracoviště Vysočina. 

A již prvním rokem přineslo snažení své výsledky. Na obou plochách byl při akustickém monitoringu v období hnízdění výskyt koroptve potvrzen. Současně bylo v pozdním létě na světnovské ploše pozorováno hejnko o 9 jedincích sbírající potravu na strništi. Ve Stržanově pak vzlétly 3 koroptve z porostu na přilehlé mezi.
Letošní práce byly ukončeny sečí a odklizením hmoty z trávníku a výsevem směsi pšenice a žita. Porost letošního biopásu stejně jako strniště po sklizeném ozimu a černý úhor zůstanou zachovány přes zimu. Jsou tak vytvořeny předpoklady splňující celoroční nároky koroptve na vhodné prostředí.
Projekt s koroptvími plochami by současně mohl být inspirací při tvorbě nových agroenvironmentálních opatření či úpravě těch stávajících do podoby, která bude nejen více zajímavá pro zemědělce, ale hlavně více přínosná pro koroptve a další druhy zemědělské krajiny.